Naše rozhodnutí a myšlenky mají velkou moc. Věříte tomu? Ukážu vám to na konkrétním příběhu. Jednou jsem se rozhodla, že na domluvenou akci půjdu pěšky. Bylo krásné počasí, tak proč ne? Hned jak jsem vyšla před dům, viděla jsem blížící se černé mraky. Řekla jsem si, že to nic, a šla jsem dál. Cestou jsem minula zastávku s autobusem, který...
Babička, kterou nám seslal sám Bůh. Stála jsem před školou a čekala až vyjde ven. Dává si načas, ostatně jako vždycky. Dnes mi to ale nějak nevadilo. Byl teplý, příjemný den. Pozorovala jsem švitoření dětí naproti v parku. Vše bylo nějaké syté a plné života. Už jí tu máme. Dariu, mou dceru. Halabala nedbale rozevlátou, mířící ke mně....
Napadlo tě někdy, že cestování souvisí s tvými minulými životy? Věříš, že kam tě to táhne, tam se máš podívat? Poznat nové a užít si nové kultury, nové zvyklosti, přiučit se a tím rozšířit svoje vědění… Ale co takové země, které tě jednoduše nelákají? A přitom to jsou ty, kam všichni jezdí, básní o nich a s tebou to nic nedělá. Anglie,...
Co nebo kdo je pro mě Duch svatý? O Ježíši toho bylo napsáno mnoho a dostalo se to i k těm, kteří zrovna odborníci na Bibli nejsou. Stejně tak o Bohu. Ale Duch svatý? Ten zůstal pro běžné lidi opravdu jen neviditelným duchem. Nikdy jsem neměla potřebu o Něm přemýšlet. Ať už hlavou nebo srdcem. Povím vám ale mé první setkání...
Moja cesta k Bohu? Nie, nezbláznila som sa. Ani ma neosvietilo náhle vnuknutie odkiaľsi zhora. Vo svojom živote som mala nádhernú bytosť, ktorá ma trpezlivo a láskyplne sprevádzala Božou cestou. Mala lásku k Bohu hlboko v srdci a tou láskou žila aj svoj život. Moja babička z maminej strany. Jednoduchá dedinská žena, veľmi pracovitá a zároveň múdra a sčítaná. Chodievala som s ňou do kostola....
Je zajímavé, jak jednoduše uvěříme tomu, že se nedá nic změnit. Máme pro to různá vysvětlení – karma, den blbec, nešťastný osud a podobně. Také je pravda, že některé věci se mění lépe, jiné hůře. Jak se říká, důležité je se z toho „nepo…“. 🙂 Ráda bych s vámi sdílela svůj příběh jako inspiraci. Včera jsem měla takový...
Jsem pedagog volného času v domě dětí a mládeže. Často se setkávám s různě starými dětmi. Jsou doslova nabité touhou objevovat, zkoumat, tvořit. Zpravidla nemají žádná omezení. Jako by jejich primárním nastavením byla zvídavost. Do určitého věku se neporovnávají. Pracují týmově, jsou parťáci. Pravda, sem tam je potřeba řešit mimořádné situace, se kterými si nevědí rady. Ne vždy...
Psal se rok 2021 a byla to jízda, za kterou jsem nesmírně ráda. Kvůli rodině a pak kvůli „covidu“ jsem se přesunula se svojí prací domů. Byla jsem blíže svým blízkým a také sama sobě. Dostala jsem se ke kurzu Podnikání z pláže, který mě pohltil a aniž jsem čekala, vybudovala jsem si své stránky, sepsala vzpomínky ze Skandinávie, vytvořila CESTOHRÁTKY. Následně díky...
Cesta na „druhý břeh“ nás čeká všechny, a přesto je něčím, na co se nelze připravit. Konfrontace se smrtí, ať je svým způsobem očekávaná, nebo přichází náhle, může být náročná a až děsivě neznámá. Za život jsem několikrát byla v pozici pečujícího. Zemřelo mi několik velmi dobrých přátel, několik členů rodiny a otázka odcházení přes všechen smutek ze ztráty milovaného člověka...
Byla to jedna z těch chvil, kdy jsme plní očekávání a zároveň netušíme, co čekat. A nakonec se oddáme tomu pocitu, že je to naše cesta. Moje první setkání s metodou JIH® bylo přesně takové. S.O.S Tehdy jsem byla v situaci, kterou si nikdo nepřeje zažít. Moje mamka byla po velmi těžké mozkové mrtvici s nadějí na přežití se limitně blížící nule. Tehdy...
