Západní versus východní medicína

Stále častěji se setkávám s otázkou, zda je lepší východní nebo západní medicína. Hned na úvod vás mohu ujistit, že odpověď neznám a vlastně si ani netroufám v tomto dilematu soudit. Mohu vám ale sdělit svoje bohaté zkušenosti s jednou i druhou stranou na této lavici obžalovaných.

Před několika lety jsem se z úst lékařů západní medicíny dozvěděla, že mám nádor. Do té doby jsem chodila pouze na preventivní běžné prohlídky a lékaře vytěsňovala. Chřipky jsem přecházela, když bylo třeba, zobla jsem si sem tam pilulku z lékárny na bolest nebo na snížení teploty, vypila bylinkový čaj a fungovala dál. Teď ale přede mnou ležela záležitost, kterou by růžová pilulka nebo bylinky ze zahrádky úplně neřešily.

Začaly se ve mně spouštět obrovské strachy, panika a vztek, že mi doktoři diktují život. Že nařizují, co smím a nesmím a že musím okamžitě nastoupit na léčbu chemoterapií. Když jsem se jich zeptala, jestli mi zaručí po aplikaci všech těch chemických koktejlů do těla moje uzdravení, krčili rameny a odpovědi jsem se pochopitelně nedočkala.

Z tohoto popudu jsem na ně byla strašně naštvaná a přesvědčená, že mi stejně nepomohou.

Na základě těchto pocitů jsem tehdy onkologickou léčbu odmítla. Začala jsem se přesvědčovat, že to přece musím zvládnout i bez doktorů. Vyhledávala jsem lidi a instituce, které jsou zaměřeny celostním východním pojetím medicíny. A světe div se, svým naladěním jsem si jich do života přitáhla přehršle. Jelikož jsem nebyla otevřená tomu  vnímat cokoli jiného, než že západní medicína je hrozné zlo, všichni mě podporovali v tom, že jsem se rozhodla správně. Že rakovina je jen výmysl farmaceutických firem a takto se vyrábějí pacienti pro jejich byznys. Že je to jen podobné chřipce a ta se dá taky snadno vyléčit.

Věřila jsem jim každé slovo a poslouchala jejich rady, které byly mnohdy založené jen na úvahách. Udělala bych naprosto cokoli, hlavně abych nemusela podstoupit tu hrůzu v nemocnici. Úplně jsem změnila jídelníček, začala užívat různé byliny, tablety na pročištění, pila jsem ovocné a zeleninové šťávy. Hodně jsem meditovala, přečetla desítky knih a začala pátrat po příčinách své nemoci. Chvíli jsem se cítila jako vítěz. Nemoc se zdála být na ústupu. Měla jsem najednou mnohem víc elánu a chuti do života. Mělo to ale jeden háček – strachu jsem se po celou dobu úplně nezbavila. Jen jsem ho ukryla hodně hluboko, ale dennodenně jsem se s ním musela přetahovat o pozornost. S přibývajícími týdny pro mě bylo stále těžší a těžší ho nevnímat a nepodléhat mu.

Po dlouhém rozhodování a s naprostou rezignací a strachem jsem nakonec nastoupila do nemocnice.

Dnes vnímám, jak moje myšlení tehdy bylo lehkomyslné, ale zároveň, že byl tento krok asi pro můj další vývoj nezbytný nebo minimálně hodně podstatný. Podstatný pro to, abych si uvědomila, že mám začít vnímat a ne se rozhodovat pouze na základě strachu, naštvání a rozumu.

Onkologická léčba byla náročná, neustále se prodlužovala komplikacemi a ukončila jsem ji po sérii chemoterapií, ozařování a operaci až po více jak roce. Vyčerpaná, bez vlasů, ale vyléčená… Hned poté jsem se pustila opět do pročišťování těla a i když mě někdy rozbolela hlava, vzít si pilulku z lékárny bylo naprosto nemyslitelné a raději jsem hodiny trpěla. Za poslední měsíce jsem do sebe dostala přeci takového jedu! Lékaře jsem opět vypustila z hlavy a každá návštěva u nich pro mě byla jen ztrátu času a energie a naštvání na ně.

Trvalo ještě hodně dlouho, než mi došlo, že lékaři vlastně nebyli mými nepřáteli.

Na to jsem si bohatě vystačila sama, žádná medicína na to nebyla potřeba. Oni pouze na základě svých vědomostí a zkušeností dělali jen to nejlepší, co uměli. Dnes musím s pokorou konstatovat, že mi zachránili život. Samozřejmě i dnes vidím, že u některých lékařů je  jejich arogantní a nadřazený přístup k pacientům více než nepřípustný a nelíbí se mi to. Ale nastavila jsem si v sobě, že když už se mám svěřit do rukou lékařů, tak chci ty nejlepší odborníky po všech stránkách. A přesně takové už několik let mám. A i když vnímám, že moje tělo je zdravé, ujištění po každé kontrole, že to tak opravdu je, mi dodá spoustu radosti a úlevy. Dnes jsem vděčná svým ošetřujícím lékařům, kteří ke mně vždy přistupují odborně a hlavně jako parťáci, kteří se mnou můj stav konzultují a zajímají se.

Před časem jsem se rozhodla pro studium čínské medicíny.

Chtěla jsem si, bez zášti vůči západní medicíně, udělat odborný obrázek obou dvou směrů, jak přistupovat k nemocem. Díky východnímu pohledu na zdraví a nemoc vnímám spoustu nových informací a příčin nemocí jako takových.

Dnes mohu říci, že děkuji za současnou západní medicínu, která dokáže mnohdy i zázraky a zachraňuje životy po celém světě. Východní medicína naopak umí nemocem v mnoha případech předcházet a řešit je dříve, než se projeví na těle fyzickém. Řešit je na úrovni energií. Umí velmi dobře eliminovat vedlejší účinky léků, které zná západní medicína.

Myslím si, že oba směry, jak léčit, by měly jít bok po boku jako parťáci a doplňovat se.

Za sebe mohu konstatovat, že pro mě bylo nejdůležitější uzdravit se v hlavě a přestat rozumem hodnotit, jestli mi nějaký lékař škodí nebo pomáhá předepisováním nějaké léčby. Naše tělo je velmi chytrý mechanismus, který je nastavený na to, aby byl zdravý a dokázal se uzdravovat. Určitě je na místě se při jakékoli nemoci zamyslet nad její příčinou a tu odstranit, stejně jako ve stavu, který to vyžaduje, užívat léky či podstoupit operaci. Na nás v roli pacientů je ale v první řadě potřeba nastavit si zdravý selský rozum a komunikovat se svým tělem i s lékaři. Postavit  se problému čelem a začít situaci řešit, ne před ním utíkat. Řešit jej sami se sebou a s opravdovými odborníky a umět si říci o pomoc, s důvěrou, že dostáváte to nejlepší řešení právě pro vás.

autor textu: Lucka Kouparová, životní kouč metodou JIH, autorka jedinečných šperků na míru

centrum obnovy
Metoda J.I.H - terapeutická metoda i nový životní styl
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů