Strach

Strach je převlečená hra o důležitosti a potřebě mít pozornost. Strach je totální nasazení rozumu, obrana proti cítění, iluze zranitelnosti. Možnost upoutat k sobě strach ostatních. Strach je živel, který vede ke smrti.

On sám už smrtí je, už není kam jít. Smrt – přítomná, nicotná, marná! Strach je iluze, cesta nikam a k nikomu. Lpění na výsledku ve strachu a jistotě, že jiné to stejně není.

Opak strachu je víra. Víra, že není čeho se bát, není proč mít strach. Vždyť všechno má svá řešení a iluzí je, že řešením je zase jenom strach. Strach z neznámého, strach ze selhání toho, co se učím, strach, že se ukáže, že MÁM strach, že se prostě bojím. No a je to. Strach ze strachu uzavírá kruh, ze kterého vás strach nepustí.

Dar života proti strachu? Vnímání!

Jak vnímat lásku – bez vnímání? Tušili byste vůbec cit, kdybyste nevnímali? Vnímání umožňuje objevovat další impulzy pro duši a já zase můžu snít a vybírat si, jak to chci v realitě. Když zastavím a vynuluji vnímání, zastavím život. Zbydou jen rozumové hry a konstrukce. Strach se stane mou realitou a umře láska. Zabiju vnímání lásky a zůstanu se svým strachem.

A ještě jeden – nejluxusnější – dar od Boha. Možnost se rozhodnout.

autor textu: Jarka Matušková, spoluautorka metody J.I.H.® – www.jarkamatuskova.cz

Výpis příspěvků