Cibule myšlenek, diamant duše

Na tento svět přicházíme všichni jako ten nejzářivější a nejčistší diamant, čistá zářivá duše. Tím jak rosteme a žijeme zde, nabalujeme na sebe různé emoce, strachy, rozumová rozhodnutí. Diamant je schovaný pod mnoha vrstvami. Ztratíme pojem o tom, kdo jsme, co tu děláme a co je naše podstata.

Jako kdyby byl diamant schovaný uprostřed cibule pod jednotlivými slupkami. Když si to jednoho dne uvědomíme, potřebujeme se přes ty vrstvy dostat zase zpátky k sobě – můžeme je odlupovat stejně jako jednotlivé slupky cibule první, druhá, třetí … Na vrchu cibule jsou často tvrdé hnědé slupky, které jdou špatně sloupnout – možná naše největší strachy, největší rozumová rozhodnutí nebo vliv prostředí, ve kterém žijeme a postupně se dostáváme k těm měkčím, které se odlupují lépe a jsou poddajnější.

Já jsem si nedávno uvědomila jednu důležitou věc – ty tvrdé hnědé slupky, které jdou někdy opravdu špatně sloupnout, nám může pomoct sundat nějaký terapeut, člověk, který se na nás podívá v neutrálu, bez jakýchkoliv emocí a vlivu okolí. Může pomoct sundat a vyčistit to, co nám brání v našem rozvoji. Kvůli tomu, jak jsou slupky tvrdé, třeba ani nevidíme to pěkné kolem nás. Jak se slupky postupně loupou, dostaneme se k těm měkčím a poddajnějším, přímo až k tomu zářivému diamantu v nás.

Nebývá problém se k němu dostat, bývá však problém udržet si tu čistotu, napojení na zdroj a podstatu duše v nás v běžném životě. I přesto, že víme o tom, co se pod slupkami skrývá, pokud se vrátíme do běžného života, diamant se zase začíná obalovat a cibule zase roste.

Zase můžete jít k terapeutovi, aby slupky oloupal, za další měsíc zas, a další měsíc zas … ale najednou se dostanete do bodu, kdy zjistíme, že terapie už nefungují tak jak zpočátku, stejně jako se to stalo před časem mě. Říkala jsem si, že už asi není co slupovat a bylo by dobré terapeuta změnit, ale až po nějaké době mi došlo, že to není o tom, aby terapeut něco vyčistil, ale o tom, abychom my sami pracovali na sobě, žili vědomý život, přemýšleli nad situacemi, které se nám dějí a proč se nám dějí, komunikovali o tom, dělali svá rozhodnutí a nastavovali si život tak, jak chceme … je to každodenní práce nás samotných.

Ty bílé měkké slupky cibule, které dorůstají, jsme schopni sami sloupnout, jen si to musíme uvědomit a musíme chtít se pod ně podívat. Zamyslet se nad tím co se nám děje, jak přemýšlíme, co žijeme v běžném životě. Jedna vrstva, druhá vrstva, třetí vrstva – a schovaný diamant duše se zase začíná odkrývat.

autor textu: Hana Hrabalová, životní kouč metodou JIH, majitelka a zakladatelka e-shopu pro ruční práce – http://www.prizealize.cz

autor ilustrace: Helena Polívková, životní kouč metodou JIH, ilustrátorka, výtvarnice – http://www.helenapolivkova.cz