Práce versus duchovní život

Mnoho lidí utíká do meditací a každodenní život se jim zdá jako místo, které je nepřátelské, neduchovní a zlé. Jenomže chodíme do práce, děti do školky a školy, jsme součástí komunit a stále jsme ve vztazích.

Dýcháš? Spíš? Jíš? Pracuješ? Zkus pracovat na sobě jen v jediné oblasti tvého života. Zkus jen dýchat, a při tom měsíce se ani jednou nenajíst. Nebo třeba jen jednou, dvakrát. Zkus spát, ale u toho nedýchat.

Miliony lidí objevují duchovní svět, ale práci berou jako nutné zlo, kam duše nepatří. Jak je možné z duchovního života vyloučit tvou práci? Je to příliš riskantní? Je to příliš troufalé, sobecké, divné v rozumovém světě?

Nebo by ti ostatní nerozuměli? Bojíš se, že tvůj postoj tě o tvou práci připraví?

Opak je pravdou.

Když svou duši necháš ve svém vnímání tvořit tvůj pracovní směr, mnohé získáš. Tvou otevřenou myslí připravenou na “zázraky” se každý den stane zázrakem. V jakém smyslu?
Úsměvem spolupracovnice, nabídkou na lepší post, oceněním tvé práce, prací v lehkosti, kdy ti jde “všechno” pěkně na ruku.

Je jedno, co děláte, je jedno v čem jste aktivní, váš život je celkem – nikdy není jen kouskem, kde se rozhodnete být sami sebou. Sami sebou musíte být ve všem – tedy i v práci. Nezoufejte, pokud nevíte, jak na to – i tady vám umí pomoci metoda JIH.

autor textu: Jarka Matušková, spoluautorka metody JIH – http://www.jarkamatuskova.cz